21. 6. 2015

«Recenze» Dívka, která nesměla mít sny

Pro dnešní společnost jsou jisté věci tabu. Každý si žijeme v té své bublině, řešíme malé nebo větší problémy, ale až když nám někdo otevře oči, můžeme si teprve říct, ještě na tom nejsme tak špatně. Někdo na tom totiž může být mnohem hůř. Třeba někdo, kdo trpí pod zastaralými tradicemi, které vyžadují po ženě, aby byla oddaná svému muži i kmeni a která nemá skoro žádná práva. Ano, pro naši evropskou kulturu je to zpátečnické a velmi nepochopitelné.

Barbora Walterová Benešová – Dívka, která nesměla mít sny


Originální název: Dívka, která nesměla mít sny
Nakladatelství: Brána
Počet stran: 344
Rok vydání v Čr: 2015

Anotace: Příběh dívky, která se narodila v zemi, kde žena nemá mít vlastní sny a nemá příliš možností. V zemi, jejíž zvyky jsou nám, Evropanům, úplně cizí. Dívky, která se rozhodla žít jinak a v jiném světě, než jí bylo původně předurčeno. Dívky, která je za tuto změnu osudu vděčná. Román plný bolesti, utrpení, ale i lásky a naděje.



Afrika je nádherná země. Nás Evropany láká nejen svou krásnou a rozdílnou kulturou, ale také nebezpečím, jež se skrývá za každým koutem. A věřte mi, nejde jen o exotické a velmi nebezpečné šelmy, ale jde také o různé nemoci, na něž mi nejsme zvyklí a nakonec i o jinou mentalitu, protože pro většinu z nás je jednání tamních lidí nepředvídatelné a nepochopitelné.

A právě s tím vším se musí vypořádat Mikeš a Eliáš, dvojčata, která do Keni přivedla jejich matka Barbara, jež doposud do Afriky jezdila sama jako učitelka. Tentokrát ale chce, aby i dvojčata poznala divokou krásu Afriky a také, aby konečně oba chlapci, kteří zrovna dostudovali na Karlově Univerzitě, konečně dospěli v muže. Jenže na to, co je čeká, je nedokáže připravit ani prestižní škola. Až když se setkají s ženskou obřízkou na vlastní oči, dojde jim, jak tyto ženy musejí po celý život trpět. Jenže tradice změnit ze dne na den nelze, a tak se Mikeš rozhodne pomoci aspoň Kehko, hrdé hamarské dívce, která se tak liší od lidí ze svého kmene. Je zvídavá a ráda se učí nové věci, ale hlavně sní o jiném životě, kde ji muž bude mít rád a ona přitom nebude muset podstoupit obřízku.

Nejhorší noční můry se splnily, teprve teď chápal, že Kehko není jen děvčetem, kterému chtěl zachránit život a naučit ho žít ve svém světě. Pochopil, že po třech měsících už je ženou jeho života, že ji opravdu miluje. Viděl před sebou tu mladičkou dívenku se zničenýma a zjizvenýma nohama. Celý život chodila bosa po prašných cestách a její nohy mohly o útrapách vyprávět hlubokými a špatně zhojenými jizvami. Miloval její pronikavý pohled téměř černých očí a zářící úsměv na hnědočervené kůži.                                                                                 ~Dívka, která nesměla mít sny, str. 259~

Barbora Walterová Benešová pracuje jako novinářka a miluje africkou kulturu, historii i náboženství, i když afrikanistiku nikdy nestudovala. S manželem, rodiči a čtyřmi dětmi žije v malé vesničce v Polabí. V současné době píše pokračování románu Dívka, která nesměla mít sny.

Román Dívka, která nesměla mít sny je tvořen velmi silným příběhem o tématech, o nichž se dnes velmi málo mluví. Proč by se také mělo řešit něco takového? Vždyť ženská obřízka je již v afrických zemích přeci zakázaná, ne? Jenže takhle to tam neprobíhá. Ačkoliv je totiž tato tradice zakázaná, je v kmenech tak zakořeněná, že ji provozují dále. Obřezávačky si díky tomu přijdou na nemalý peníz a ženy zohyzďují nejen rezavými žiletkami, ale i třeba jen střepy. Pro mě jako pro ženu, je něco takového nepředstavitelné, ty dívky musí velmi trpět.

Příběh působí velmi reálně, a o to více se vám dostane pod kůži. Bezpráví a beznaděj vás vytáčí, ale jako tonoucí se chytáte toho malého stébla, kdy sledujete rodící se lásku. Ale má taková láska vůbec nějakou šanci, v tomto krutém, ale přesto i nádherném světě? Postavy jsou bravurně psychologicky propracované a čtenář se tak může vžít do mladých hochů, kterým zůstává rozum stát nad odlišností této země. Jejich neustálé hašteření je velkým odlehčením příběhu. Oba jsou schopni se mezi sebou dobírat i v době, kdy jim jde doslova o život. Ale nejde jen o ně, Barbora Walterová Benešová vám přiblíží i osud hamarské dívky Kehko a její matky Leily.

„Sloni,“ odfrkl si Mikeš. „Tohle by se nám v Praze nestalo, jó, zácpa nebo semafory, to jo, ale sloni?“                                                 ~Dívka, která nesměla mít sny, str. 82~


Ačkoliv jde o českou autorku, dokázala Barbora Walterová Benešová napsat knihu velmi poutavě a chvílemi až nestačíte žasnout, jak líčí Afriku i podrobnosti z tamního lékařského života. Chvílemi se vám totiž zdá, že musí sama být buď rodilý Afričan, nebo pochází z rodiny lékařů. Tato autorka opravdu psát umí a já se velmi těším na další pokračování knihy Dívka, která nesměla mít sny.



Hodnocení    obálka 5/5    příběh 5/5



Katka


Recenze napsaná pro nakladatelství Brána.

Knihu můžete zakoupit ZDE.


Zdroj
Anotace, obálka: brana-knihy.cz/cs/
Obrázky: kolonoskopie.cz, livingstone.cz, fotogaleriehasek.cz, vimperk.cz

4 komentáře:

  1. Kniha vypadá skvěle:) Určitě se po ní musím podívat!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě ji moc doporučuji, je vážně... ani nemám slov, je prostě svá!

      Vymazat
  2. Páni kniha je velmi drsná.Nalákala si mi na ni,už vím co bude v mém dalším nákupu :O :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano to je.. A věřím, že nákupu litovat rozhodně nebudeš :-)

      Vymazat