28. 10. 2014

Co že to čteš?

Dnes je jeden z těch dní, kdy se Mája potřebuje ventilovat. Mám tu víc témat k rozebrání, ale dnes bych se ráda zaměřila na jedno takové, které mě trápí poslední dobou čím dál častěji – rozdělování sympatií dle toho, co čteme…





Vážně se sečtělý člověk k něčemu takovému sníží? Kde se to vlastně vzalo? Místo abychom byli rádi, že čtení knih rapidně získává na popularitě, začneme se lidem posmívat, protože čtou jiné žánry než my sami. 

Vážně má milovník pravého fantasy potřebu urážet, posmívat se a stále komentovat toho, kdo čte třeba romány pro mládež? To byl příklad, myslím tím, a že jsem se s tím setkala, úplně všechny žánry.

Vezměte si velmi diskutované téma, a to 50 odstínů šedi. Jen hlupák se může rozkřičet nad tím, že to někdo četl, nebo nedej bože se mu to i líbilo a že má potřebu to někam psát? A proč ne? Však od toho sociální sítě a knihomolové v nich jsou, ne? Podívám se na téma a pokud se mi nelíbí, taktně kliknu na křížek a jdu se podívat jinam.

Byly doby, kdy čtení jako takové bylo považování za něco, co dělají pouze učitelé a důchodci, nebo
dokonce obojí dohromady. Dnes je doba jiná, knihy zaplňují knihkupectví a jsou v žebříčku nejprodávanějších dárků na Vánoce mezi TOP 3. Znám spousty nečtecích lidí, co mi můj koníček závidí. Lidé čtou, začínají číst nebo prostě jen chtějí. Proč nad nimi budeme ohrnovat nos za to, co se nakonec číst rozhodnou?

Vždyť knihy a vše s nimi spojené je krásná věc, musíme si to znepříjemňovat? Proč nejsme jedna velká čtecí rodinka a neradujeme se z každého nového člena? Zášť, nenávist, nadávky a arogantnost do tohoto světa nepatří, nebo se milí čtenáři mýlím? Podporujme se navzájem a pomáhejme si, třeba se ještě sám onen čtenář nenašel a potřebuje, aby místo nemístných poznámek, dostal dobře mířenou radu, co by v knihovně neměl přehlédnout. Zvládneme to?


A mám tu vzkaz i pro ty, co si myslí, že je jen jeden knižní žánr, a to je ten jejich, prostě čupr a přes to nejede vlak.

Až dokážete přečíst během krátké doby tvrdé fantasy, přes detektivku se dostanete k pořádné kubulínské romanťárně a zakončíte to klasikou a z nudy si ještě přidáte bibliografii, pak můžete dávat ostatním rady, ale! Nikdy je do ničeho nenuťte a hlavně!! Nikdy nezesměšňujte jejich oblíbený žánr!!!!"


A pro vás milý čtenáři, pokud jste se s něčím takovým setkali, držím vám palce.

Nikdy se nestyďte za to, že čtete a hlavně za to, co čtete. 



Čtení zdar!
Vaše Mája

25 komentářů:

  1. Jé, takže já bych mohla dávat lidem rady! :-D Ne to ne, v podstatě s Tebou souhlasím, já se teda málokdy setkávám s nějakým zesměšňováním žánru. Vyloženě erotické roány jdou mimo mě, ale pokud to přivede puběrťačky nebo mamky, které jsou od rána do večera v práci a pak akorát tak zapnout televizi a usnou, ke čtení, beru to. Každý ať si čte co chce. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to jsem ráda, že s tím nemáš zkušenosti. Já bohužel celkem často a moc mě to mrzí, obzvlášť, když je to ve skupinách, kde očekávám trochu (hodně) něco jiného. :-)
      Každopádně raď - copak mám číst dalšího? :-)

      Vymazat
    2. Tak snad se s tím ani nesetkám. :-) No upřímně nemám 100% přehled co jsi četla, ale mám dojem, že Stoletý stařík nebo Analfabetka tady nebyli. :-)

      Vymazat
    3. Dojem máš správný a taky nepatrné plus za sledování blogu. :-DDD
      Každopádně tvůj návrh momentálně nesnáším! Protože tyhle dvě knihy musím nutně přečíst, ale kde vzít čas a nezbláznit se? :-D

      Vymazat
  2. Citát ma presne vystihol, ale nedovolila by som si niekomu inému hovoriť, čo má čítať :) Zažila som niekoľko zdvihnutých obočí, keď mal niekto dojem, že čítam niečo čudné, ale zatiaľ som knihu vždy dokázala obhájiť. V poslednom čase skôr stretávam s tým, že ľudí zaujíma, o čom je ten príbeh, ktorý čítam. Napr. jedna z mojich sesterníc začala teraz v lete čítať, lebo sme chodili spolu na brigádu a ja som cez obedňajšiu prestávku čítala, hovorila som jej, o čom tie knihy sú a ju to zaujalo, tak som jej už odvtedy požičala asi 10 kníh, ktoré aj prečítala.
    Ja osobne nepreferujem žiadny žáner a naozaj čítam tam, že za týždeň prečítam jednu klasiku, detektívku, životopis aj niečo pre mladých či pre deti :) Každý žáner má svoje plusy i mínusy, dobré i zlé knihy a práve preto to obmieňam a striedam, aby som sa v tom vyznala a objavila som nové a nové knihy. A pravdupovediac, nikdy som si nedokázala predstaviž, že by som čítala len jeden žáner, mne sa tá rôznorodosť páči.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je super, taky jsem pár svých přátel čtením "nakazila". Jsem ráda, že máš podobný názor, bohužel jsem se nejspíš nevyjádřila přesně, ono totiž s tímto nebude mít problém blogger, který zvládá číst opravdu všechno. .-D

      Vymazat
  3. Taky jsem se s tím setkala, proto raději nečeřím vody a nezapojuji se. Neříkám, že mě něco podobného nenapadlo - zvláště, co se týká erotické literatury, ale vždy si řeknu, že jsme každý jiný a v dané chvíli nás může oslovit cokoliv. Já třeba začala číst jen díky Eragonovi a Harrymu Potterovi. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Uff a zase, no jo! Já toho Harryho přečtu! :-D

      Vymazat
    2. Však jak bude čas. Hned po Harrym jsem se vrhla na díla Stephena Kinga a dodnes je to můj neojblíbenější autor vůbec :)

      Vymazat
    3. Hmmm, King tu na mě taky čučí z poličky. :-D

      Vymazat
  4. Taky jsem o tomhle už kolikrát přemýšlela. A k 50 shades - já to nečetla, ale tu knihu, potažmo spisovatelku musím obdivovat už jen z důvodu, že dovedla takové neuvěřitelné množství lidí ke čtení. To je jedno, jaká ta kniha je...hlavně že přivedla lidi ke čtení. Toť můj názor. Ať si každý čte co chce a co ho baví a nevidím důvod k odsuzování někoho za to, že čte romantiku, zatímco sci-fi se vyhýbá jako čert kříži
    :) Pěkné zamyšlení.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Krásně a výstižně napsané, příště to budeš psát za mě a bude hned méně textu a víc tomu člověk porozumí. :-D
      Děkuji .-)

      Vymazat
    2. :D Ale neee :) Budu se červenat, za takovou chválu! To tebe máme nosit na rukou a vychvalovat tvůj článek do nebes! :)

      Vymazat
  5. Pod tohle bych se mohla podepsat. Setkala jsem se s tím a myslím, že dál se s tím setkávat budu. Já čtu prostě všechno, na co mám zrovna náladu. Jsou dny, kdy toužím po něčem s hlubším podtextem a zas dny, kdy jsem tak unavená, že mi udělá největší radost nějaká pěkná oddychovka, třeba od Cooboo :) Mám ve svém okolí lidi, kteří když čtou, musí to být něco strašně oduševnělého a když se jich pak zeptám, jak se jim to líbilo nejsou vlastně ani schopni odpovědět - čtou to jen proto, aby o tom pak mohli mluvit. A to mi připadá daleko horší, než někdo, kdo četl 50 odstínů, protože ho to prostě bavilo ! A to, že mě zrovna 50 odstínů neoslovilo, přece neznamená, že pohrdám každým, kdo to měl jinak (dávám za příklad odstíny, ale samozřejmě to myslím obecně).
    Já třeba právě miluju na čtení to, že můžu utéct před světem do tolika rozdílných světů a žánrů. Myslím, že tito lidé by se měli naučit trochu pokoře, protože každý jsme jiný, a od toho se odvíjí i fakt, že každému se líbí něco jiného.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Holky jsem tak ráda, že mi rozumíte a máte stejný názor. Opět moc krásně napsané. Díky moc! ♥

      Vymazat
    2. Já děkuju tobě, takových článků není nikdy dost a jsem ráda, že to zase další člověk vidí stejně :)

      Vymazat
  6. Já sama jsem se s tím naštěstí často nesetkala, spíš mi vadí, když někdo začne číst JEN Young Adult a pak odmítá ostatní žánry s tím, že je to určitě nuda (aniž by nějakou fantasy nebo scifi přečetl). Ale tak já nemám co říkat, zas nečtu YA. Každého prostě baví něco jiného a v tom je podle mě kouzlo knižních blogů a čtení obecně. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To ano, taky občas valím bulvy nad tím, jak je někdo zarytě přesvědčený, že ten jeho žánr je ten nejlepší a nechce zkusit nic jiného, jenže od toho se odvíjí právě to, že ostatní jsou pro něj fuj a bude to hatit i jiným čitatelům. :-)

      Vymazat
  7. Nechcem a nebudem obhajovať dotyčnú osobu, či osoby, o ktorých hovoríš, lebo ich nepoznám. ALE tak trochu sa viem do nich vcítiť (dôraz je na slovo trochu). Sama čítam skoro všetko (a áno, aj bibliografie! :) ) a istý čas mi hrozne vadilo, že kamarátka jednoducho nečíta nič iné, len romantické sladké knihy. Jasné, časom som ju nalomila, ale trvalo to dlho a postupne. Proste som jej chcela len rozšíriť obzor a ona sa jednoducho odmietala čo i len pozrieť na iný druh kníh. Takže v tomto to chápem. Ale aby som sa nad tým rozčuľovala? Preboha, to kde sme. :) Ak niekto číta, je to predsa jedno aký žáner, hlavne že číta. Je to len a len dobre. Je povrchné posudzovať a odsudzovať človeka iba na základe prečítaných kníh, či jednostrannej orientácie na konkrétny žáner. Veď to nehovorí o tom, aký je to človek, ako sa správa k deťom, ako komunikuje, či aký je inteligentný, v čom spočívajú jeho prednosti a slabiny.... proste je to LEN literatúra... A len malý dodatok. Je to na škodu, keď sa niekto snaží nšpirovať ostatných ku knihám, ktoré sa mu páčia, treba si nájsť zaujímavejší spôsob ako upútať pozornosť čitateľa, zhadzovanie, či zosmiešňovanie.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně! .-D
      Krásně jsi se rozepsala a ve všem máš pravdu. Taky chápu ty, co nic jiného číst nechtějí a do ničeho je nenutím, ale i mě zamrzí, že číst nic jiného nechtějí, protože to je škoda. Každopádně bych se jim určitě za to neposmívala.

      Vymazat
  8. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  9. Tak nějak :-) Osobně mám celkem širokej záběr a někdy mám prostě chuť číst něco strašidelnýho, jindy zas toužím po romantice. Každopádně si myslím, že člověk by měl zkusit různé žánry, ale rozhodně by se neměl do ničeho nutit ;-)

    OdpovědětVymazat
  10. Proč se vlastně pořád zmiňuje 50 odstínů? Myslím, že jsem četla už větší braky a to jsem k tomu nepotřebovala ani hromadu sexu. 50 odstínů jsem aspoň zvládla dočíst, což se o jiných knihách říct nedá. Ne, že bych to žrala, ta hromada erotiky mě fakt nebrala, ale byly tam prostě okamžiky, které se mi líbily.
    Já si čtu tak nějak co chci a mnohem častěji čtu oddechovky než něco těžkého a náročného. Jednoduše na to po celém dni ve škole nemám. Ale někdy mi je opravdu blbé přiznat, co se mi líbí. Hlavně před učiteli či lidmi, kteří moc nečtou - třeba jen 1x, 2x do měsíce.
    Zastávám názor, že literatura je tu proto, abychom se bavili.

    OdpovědětVymazat
  11. Sama nemám čistý svědomí a když někdo čte něco, co považuju za brak, tak se v duchu ušklíbnu. Pak ale si uvědomím, že sama jich vlastně čtu mraky, a že jsem vlastně ráda, že lidi vůbec něco čtou. A povyšovat se nad někoho a tvrdit mu, že "moje" literatura je lepší než ta jeho, to je ubohý. Vždycky se místo toho dá rozumně poradit a něco "kvalitnějšího" doporučit :)

    OdpovědětVymazat