Co by měl člověk dělat v době války - bojovat a šířit násilí? Vydržet a přežít za každou cenu, i za cenu obětování svého lidství? Nebo se snažit prostě utéct? Na tyto otázky nalezneme odpovědi v knize Potopená města, jež jsou dalším dílem uznávaného autora science fiction Paola Bacigalupiho.
Paolo Bacigalupi – Potopená města
Orginální název: The Drowned Cities
Série: Prachožrouti
Díl v sérii: 2
Nakladatelství: Plus
Počet stran: 296
Rok vydání v Čr: 2014
Anotace: Představte si svět v budoucnosti, kdy po různých živelných pohromách stoupla hladina oceánů natolik, že zaplavily většinu pobřežních oblastí. Je nedostatek surovin a lidé bojují o každé sousto, ale místo toho aby se spojili a s nepřízní osudu se vypořádali, bojují mezi sebou o vládu nad tím, co zbylo.

Opět se ocitáme
v drsném světě, kde hlavním cílem je, dožít se dalšího rána, protože už jen to
je obrovskou výhrou. Román opět působí velmi reálným dojmem, ale oproti
předchozímu dílu je ještě děsivější, a to právě díky představě dětských vojáků.
Budete zhnuseni nad manipulací, s jakou ovládají a využívají malé děti
hlavní představitelé frakcí. K čemu všemu jsou schopni děti donutit a jaké
způsoby k tomu bez skrupulí používají.

V románu Prachožrouti
jsme si mohli užít více dobrodružnou část, kterou v Potopených městech Paolo Bacigalupi
nahradil větší dávkou boje. Šokující příběh je plný akce i napětí, které vám
nedovolí knihu odložit. Autor si opět pohrál s postavami, a tak nás kromě
odvážné Mahlie, jež je ochotná jít pro přítele až do pekla, a Myšáka, který
sice dokáže najít potravu kdekoliv, ale jinak je impulzivní, čekají i vlkojoti,
vylepšení kříženci vlka a kojota, kteří jsou velmi chytří a hladoví.
Všichni se zadívali na mrtvou
hmotu. „Nojo, ale teď je z toho žrádlo pro červy,“ řekl první strážný.
„Plukovník nebude rád. Dejte mi klíče.“ „Ne,“ ozval se chraplavě klíčník.
„Nevěřím tomu. Tyhle psí ksichty jsou zplozenci pekla. Začátek očisty. Svatej
Olmos je předpověděl. Neumřou, až při poslední potopě.“ Str. 8

Bolesti se nijak neděsil. Bolest
je… když ne přítel, tak rozhodně příbuzný, vždyť s ní vyrůstal od dětství
a naučil se na ni brát ohled, ale nikdy se jí nepoddávat. Bolest je prostě
zpráva, zpráva o tom, které části těla může dál používat k masakrování
nepřátel, jak daleko dokáže doběhnout a jaké šance má v příštím boji. Str. 11
Potopená
města opět doporučuji všem čtenářům a zvláště těm, kteří
mají rádi originální příběhy plné bezpráví a nespravedlnosti. Nikdo neví, co
jednou bude, ale modlím se k Sudičkám, abychom radši všichni zemřeli, než
vidět své děti se zbraní v ruce. Zvěrstva, jež se v knize odehrávají,
vám ještě dlouho budou ležet v žaludku.
Katka
Recenze napsaná pro Databazeknih.cz.
Zdroj
Obálka: albatrosmedia.cz
Obrázky:
teda, úplně jsi mě na knížku nalákala :-O
OdpovědětVymazatstrašně krásně napsaný, vážně :-)
Ona je ta kniha vážně moc pěkná :-), jen je místy "krapet" drsnější.. Jen málo knih bych četla znova a zrovna u téhle vím, že se k ní jednou vrátím.. Děkuji moc :-)
Vymazat