Úryvkové úterý (22) - Prach jsi a v prach se obrátíš

Podrobnosti o projektu ZDE

. 

Kniha: Prach jsi a v prach se obrátíš 
Autor: Chris Tvedt 
Série: Edvard Matre 1
Rok vydání: 2012/2014 

Úryvek: Ozval se zvonek. Victoria šla otevřít. Měla ráda, když byl přesný. "Pojď dovnitř," řekla a ustoupila stranou, aby ho pustila do chodby. Když kolem ní procházel, ucítila směsici mýdla s čerstvým potem, vnímala jeho vzrušení a nervozitu. Hleděl na ni. Dala mu čas, aby se podíval, věděla, že světlo zdůrazňuje pohyby těla pod hladkým černým kostýmem. Rukou mu pohladila úd, stiskla dostatečně dlouho, až ucítila, že pod látkou kalhot ztvrdl. Viděla, že nasucho polkl, setkala se s jeho pohledem. Byl připraven. "Svlékni se, za okamžik se vrátím." 

Nechala ho čekat déle, věděla že bude cítit každou minutu jako věčnost. Když přišla do místnosti, byl nahý a stál k ní otočený zády. Měl svalnaté ruce. Široká záda. Viděla, že napíná svaly, čeká. "Lehni si do postele," řekla. Vzhled jeho těla v sobě neměl nic výhružného, ale stejně na něm bylo něco vtíravě nepříjemného. Na okamžik si uvědomila, že ho vůbec nezná. Mohl to být kdokoliv. Najednou si představila Lailino znetvořené tělo a polil ji studený pot. Zahnala tyto myšlenky, věděla, že neexistuje nějaké reálné nebezpečí, že si s ní pohrávají jen její nervy. To, co řekla Edvardovi, byla pravda. Vražda Laily a a přepadení Solvi s ní nemají nic společného. Přiblížila se k němu, takže mohla pozorovat jeho silně pulzující krční tepnu. Na okraji postele byl připraven ručník. Peníze ležely na stole, oblečení hezky srovnané a položené přes židli. Okno vpouštělo do místnosti hojné paprsky a ty vytvářely stínové obrazy na stěně. Důvěrně známá situace si ji podmanila. Rutina. Přistoupila k posteli. Její ruce byly jisté od okamžiku, kdy uchopila bičík. 

Str. 107