Úryvkové úterý (42) - Talisman

Podrobnosti o projektu naleznete ZDE.

Kniha: Talisman
Autor: Stephen King, Peter Straub
Nakladatelství: Beta - Dobrovský
Série: Talisman 1
Rok vydání: 1984/2014

Úryvek: „Jsi chytrý chlapík,“ řekl mu muž a ten druhý se zachechtal. „Máš představu, jak je to daleko?“ Jack

zavrtěl hlavou. „Asi pár bloků?“

„Jo.“ Začal se cítit nepříjemně. Řidič se pořád usmíval. Teď ale jeho úsměv vypadal jasně, hrubě a

prázdně. Spolujezdcův smích zněl sípavě a vlhce, jako by cucal něco mokrého.

„Možná pět? Šest? Co myslíš?“

„Myslím, že asi pět nebo šest.“ odpověděl Jack a ustoupil.

„Dobře, každopádně ti chci poděkovat, malý příteli,“ řekl řidič. „Nemáš náhodou rád cukroví?“

Protáhl otevřeným oknem sevřenou dlaň, obrátil ji a roztáhl prsty: tyčinka Tootsie. „Je tvá, ber.“

Jack postoupil váhavě vpřed. V jeho mozku vířily tisíce slov, která varovala před cizinci a cukrovím.

Tenhle muž byl ale pořád v autě. Kdyby se o něco pokusil, než otevře dveře, Jack bude o půl bloku

dál. Kdyby si nevzal, porušil by pravidla slušného chování. Postoupil o další krok. Podíval se do

mužových očí. Byly modré a stejně jasné a tvrdé jako jeho úsměv. Instinkt mu napovídal, aby ruku

stáhl a odešel. Natáhl se k tyčince Tootsie o další palec nebo dva. Pak po ní prsty rychle sáhl.

Řidičova ruka se sevřela kolem jeho. Spolujezdec se slepeckými brýlemi se hlasitě zasmál. Jack

ohromeně zíral do mužových očí a spatřil, jak se začínají měnit - myslel si, že spatřil, jak se začínají

měnit - z modré barvy na žlutou.Pak byly ale žluté.

Muž na drahém sedadle otevřel dveře a rozběhl se kolem auta. V klopě hedvábného saka měl malý,

zlatý křížek. Jack rukou divoce škubal. Řidič se ale jen jasněji a prázdněji usmíval a pevně ho držel.

„NE!“ ječel Jack. „POMOC!“

Muž s černými brýlemi otevřel zadní dveře vedle Jacka.

„POMOZTE MI!“ křičel Jack.

Muž, který ho držel, ho začal tlačit do otevřených dveří. Jack se vzpínal a stále křičel. Muž ho ale bez

problémů sevřel pevněji. Jack ho tloukl do rukou, snažil se je od sebe odstrčit. S hrůzou si uvědomil,

že to, co cítí, není kůže. Otočil hlavu a spatřil, že ho drží tvrdá a pichlavá věc podobná pařátu nebo

drápům, která vystupuje z černého rukávu. Znovu zaječel.

Str. 44 - 45