Jak to vidím já - Děti Jidášovy

Název: Děti Jidášovy
Původní název: Kinder des Judas
Autor: Markus Heitz
Série: Jidáš
Díl v sérii: 1.díl
Počet stran: 384
Nakladatelství: FANTOM Print
Rok vydání v ČR: 2014

Anotace: Být mladá, krásná, zdravá – a to navěky. Co zní mnohým jako sen, stalo se už pro Siu dávno prokletím. Touží jen po jednom: usnout a nikdy se nemuset znovu probudit. Ale to nesmí. Příliš velká je vina, kterou vložila na svá bedra, příliš velká je zodpovědnost, kterou má vůči lidstvu. A ještě něco jiného ji pronásleduje: vzpomínka na jednu zvláštní dívku. Aby Sia otupila svou bolest, zaznamenává za dlouhých, osamělých nocí Skyllin příběh. Ten začíná v roce 1670 a je nerozlučně spjatý s temnými pletichami Dětí Jidášových, mocného spolku vědců – a upírů!

Autor: Markus Heitz je fenoménem nejen na naší, ale také na své domovské, německé scéně. Na co tenhle enigmatický autor sáhne, to se promění v úspěch. Nakonec, posuďte sami…

Když se v souvislosti s šílenstvím kolem filmové trilogie Pán prstenů rozjela u našich západních sousedů řada opulentních sérií, které spojovaly klasické fantasy rasy, byl to právě Markus Heitz, který se svými Trpaslíky opanoval žebříčky nejen žánrových bestsellerů.
A přestože mohl hrát na trpaslickou jistotu donekonečna, rozhodl se pro vykročení jiným směrem. Do míst, kde vládne temnota, kde zlo je skrz na skrz zkažené a kde osud světa visí na vlásku těch nejnepravděpo­dobnějších hrdinů. Markus Heitz se tak nesmazatelně zapsal i do subžánru historického temného thrilleru a to hned několika knihami na různá témata.
A nebyl by to Heitz, aby klasické upíří téma nepojal po svém. Proto se v zápiscích tajemné ženy jménem Sia vydáváme opět přes propast času až do druhé poloviny sedmnáctého století. Právě tady začíná příběh dívky Skylly, která se zapletla s mocným spolkem Dětí Jidášových…

Vědci a upíři – jen máloco zní tak kontrastně jako tato dvě slova. A právě na tomto netradičním motivu staví Heitz svůj román. Láska, zrada, přátelství se tu proplétají s touhou po moci, vědění a ovládnutí světa. S touhou po krvi… Jak říká kronikářka Sia: 

„Znám melodii života. Zřídkakdy se mění, a když přece, většinou to nevěstí nic dobrého.“

Obálka: Záhadná a strašidelná, přesně jako celý příběh. Od originální se úplně liší a i přes počáteční rozpaky, v čím dál větším začtení jsem se s obálkou spřátelila a líbí se mi. Markus si přesně tyto obálky vysloužil spravedlivě. 

Děj: Žena zkoušená životem, žena jménem Sia, která slyší přicházet smrt v líbivých tónech, doprovází na poslední cestě nemálo žen a mužů. Svou bezmoc a trápení se snaží ventilovat utajenými zápasy, které vždy vyhrává. Každá rána, každá bolest je pro ni vysvobozením a ujištěním, že na tomto světě ještě je a pomáhá ji zapomenou na bolest, kterou uvnitř sebe nosí. Když Sia naposledy doprovází malou dívenku, ani zápasy, nebo jízda na bleskurychlé motorce nezabírá. V době kdy dívenka stále žila, udržovala ji Sia při životě příběhem neohrožené dívky ve stejném věku. Skylla, tak hrdinku pojmenovala se dostává do povědomí Sii čím dál více a než dívenka naposledy vydechne, zeptá se Sii, zda by mohla neohrožená Skylla přijít a zahnat všechny příšery o kterých se jí zdá.Tak se Sia dostává k nápadu, zvěčnit Skyllu na papír.

Z roku 2007 se dostáváme do historie a necháváme Siu dělat to, co umí nejlépe - doprovázet vás v dobrém i zlém a to tentokrát za pomocí malé, chudé a světem odmítnuté Skylly.

Přes vědění, pletichaření, boje, nespravedlnost a strach z nadcházejícíh let, se dostáváme k Dětem Jidášovým, bez kterých by tento příběh nebyl. V této knize je toho tolik, až vám jde hlava kolem, ovšem kdo by očekával, že zabloudí, je na omylu. Sia s pomocí Skylly vám vždy najde cestu zpět a vy nebudete v klidu, dokud se nedozvíte více a nedojdete až nakonec.

Shrnutí: Knihy Markuse Heitze jsou nápadité, ojedinělé, ale také velmi složité - přesto neztrácejí ani špetku čtivosti. Bravurně zvládané přechody nejen pohledů, ale i letopočtů, dopodrobna vylíčené postavy, stavení i každičký kout, kam naše hrdinky dohlédly. 

Zprvu jsem z knihy měla vážný strach, jelikož poslední dobou jsem byla přesycena naivními příběhy a věděla jsem, že tato kniha bude pravým opakem sladkých románů, kterými jsem se zahlcovala v posledních týdnech. Jak jsem později zjistila, není čeho se obávat. Již po pár stránkách se do příběhu začtete a stránky vám začnou ubíhat.

Děti Jidášovy nejsou příběh na jednu noc, naopak, knihu si vychutnáváte a čtete pomalu a rozvážně. Po malých dávkách se dopujete a i když vás kniha neomrzí, dáváte si neplánovaně pauzy jelikož víte, že kdykoliv knihu znovu otevřete, okamžitě se začtete a dostáváte se úplně jinam, než jste byli doposud zvyklé.

Přiblížení historie s novodobým tisíciletím, míšení oděvů i zaměňování chování, dle místa a času kde se příběh odehrává, Markus zvládl na jedničku a přechody vám nedělají vůbec žádný problém.

Spisovatel i samotná Sia si pro nás připravili nejedno překvapení a krom pověstí o upírech, časech kdy byli Slovanští lidé těmito stvůrami utlačováni, se mimo jiné dozvídáme i spousty pravdivých událostí, z kterých Markus Heitz čerpal.

Jeden by řekl, že v knize chybějí ty pravé emoce, ale ono je tomu právě naopak. Lásku a příjemné chvění vystřídá strach, třas a napětí. Vaše zvědavost vám nedá klidu, dokud knihu úplně přečtenou neuklidíte do knihovny.

Děti Jidášovy vřele doporučuji jak milovníkům pravého fantasy, tak i úplným začátečníkům a možná nejvíce  skeptikům k tomuto žánru, jelikož u této knihy se určitě nudit nebudete a věřím, že po přečtení se nejednou k příběhu znovu zatouláte.

FANTOM Print na svých stránkách píše "Markus Heintz neplní stránky slovy, nýbrž návykovou látkou." A já nemohu jinak, než souhlasit.

Obálka 3/5
Celkový děj 4/5

Za poskytnutí knihy k sepsání recenze, velmi děkuji nakladatelství FANTOM Print

Knihu si můžete zakoupit přímo zde.

Mája

Zdroj: obálka + anotace zde
obrázky zde, zde, zde