Bezvýznamné tlachání o mě a knihách

Člověk roste a vyvíjí se. A s tím přichází i různé změny. Těm změnám se nevyhnou ani naše čtecí chutě. Nebudu tu vypisovat všechny knižní žánry, ale popíšu knižní vývoj u mé osoby :-)

Pro začátek tu máme pohádky, kdo by je neměl rád, většina z nás na nich začínala a v pozdějším věku se k nim s našimi dětmi, vnoučaty zase rádi vracíme. Od pohádek jsem přešla na dívčí literaturu, příběhy s koňmi, ty jsem měla moc ráda. Ať už jde třeba o Černého hřebce nebo Pony Club. Později jsem ujížděla na hororech, naštěstí pro mě měly Stopy hrůzy spousty dílů. Vždycky jsem četla docela rychle a podle toho pak i vypadala moje spotřeba knih. Do toho nějaká povinná četba, v paměti mi nejvíce utkvěl Nikola Šuhaj loupežník, kniha ve mě zanechala stopy dodnes a klidně bych si ji přečetla znova. Díky povinné školní četbě jsem se na druhém stupni ZŠ dostala i k žánru fantasy, trilogie Pán prstenů si mě ihned získala. Ale přiznám se, že třeba Harry Potter, který v té době zažíval své velké začátky, mě moc nelákal, počkala jsem si až na filmy. 

Později na internátě jsem měla moc ráda historické romány a samozřejmě jsme si s holkami půjčovaly mezi sebou dívčí romány, Lanczová byla velmi oblíbená. Dokonce jsem v té době přečetla i první díl Mediátora a zapomněla to, nedávno jsem si ho chtěla přečíst a zjistila jsem, že už jsem to četla. Stydím se. Také válečnou érou jsem si prošla – Moje matka cizinecká legie, Na západní frontě klid a Ďábelská garda 1,2,3 (první díl byl nejlepší). Mezi tím jsem někde přečetla i knihu Kanibalové - Bestiální zabijáci, nevím, kde jsem na to vzala žaludek, ale pamatuji si, že jsem ji určitě přečetla, některé detaily vím dodnes (tajemství - knihu mám doteď v knihovně, omylem jsem ji už někomu nevrátila, opět se stydím). 

Když už byla škola úspěšně za mnou a já se dostala do práce, četla jsem, co mi přišlo pod ruku. Historické romány jsem pořád měla moc ráda, navíc při mé spotřebě knih mi ani nic jiného nezbývalo, přeci jen se daly sehnat levněji a tak jsem si jich mohla nakoupit hodně. Výsledek? Plná knihovna a nemůžu se toho zbavit. :-D V té době jsem se také zamilovala do mé druhé nejoblíbenější fantasy série Odkaz dračích jezdců. Poté začala éra Stmívání a to už jsem nevěděla co číst dřív, jestli Vampýrskou akademii nebo Školu noci, pak zase Upíří deníky, no bylo a je toho dost. Pak nastoupily dystopie a postapokalyptické knihy z těch se mi moc líbily série Nebe, Dech, Povstalecká trilogie a Hunger Games. To bude asi radši stačit, než se moc nechám unést,  ale je toho mnohem víc. :-D 

Poslední dobou se snažím, si pomalu rozšiřovat obzory. Krimi a thriller jsem si oblíbila až překvapivě rychle, knihy jako Koroner, Podezřelý a Obyvatel na mě opravdu udělaly dojem. Ale čemu se celou dobu vyhýbám, je klasická literatura, zatím z ní mám strach a bojím se, že bych knihu nezvládla dočíst. Uvidíme časem, jestli k ní dospěji. A co mě nenadchlo, jsou erotické romány, přečetla jsem si jen Pád, ale tak mě kniha zklamala, že mě odradila od tohoto žánru úplně. Asi na to nejsem stavěná. 

Pokud jste dočetli můj knižní životopis až sem, gratuluji. :-D 

A jak jste na tom s knižním vývojem vy? Máte jen pár oblíbených žánrů, nebo jednou za čas zkoušíte změnu a sem tam sáhnete i po knize, kterou byste si normálně nepřečetli? 

Katka 

Zdroj 
Obrázky: bibliojunkie.wordpress.com, praha-tip.cz, kultura.idnes.cz