26. 3. 2018

«Recenze» Tvář mojí dcery

Název: Tvář mojí dcery
Autor: Kathryn Croftová
Počet stran: 296
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání v ČR: 2018

Anotace: Televizní reportérce Simone Porterové byla před osmnácti lety unesená půlroční dcerka Helena. Byť si Simone i její manžel Matt po této obrovské ráně dokázali postupně znovu vybudovat společný život, bolest z utrpěné ztráty je nikdy neopustila. Pak se však po všech těch letech zničehonic objeví mladá žena jménem Grace a tvrdí, že má o Heleně informace. Může jí Simone důvěřovat? A kdo vůbec Grace je? Dívka zmizí stejně nečekaně, jako se objevila – a Simone se pouští do zoufalého pátrání. Čím více se přibližuje k pravdě, tím větší nebezpečí jí hrozí. Před osmnácti lety přišla o dítě. Přijde při jeho hledání i o život?




O autorce Kathryn Croftové toho příliš nevíme a nemůžeme tedy tušit, co očekávat od prvotiny, která vešla na náš trh s názvem Tvář mojí dcery. Příslib napínavého thilleru mě ovšem nenechává chladným a knihu jsem vzala do ruky. Jaký na mě udělala dojem, vám ráda odhalím v nejnovější recenzi. 

Simone je úspěšná ve svém zaměstnání a za manžela má ještě úspěšnějšího lékaře Matta. Společně žijí v krásném domě obklopeni láskou přátel a rodiny. Člověk by řekl, že vedou šťastný život plný idyly. Ovšem opak je pravdou… Manželé před mnoha lety přišli o půlroční dceru Helenu. Samotná ztráta je hrůzostrašná a trápení není konce, poněvadž Helenu jim někdo unesl a ani po osmnácti letech stále nevědí kde je a zda vůbec žije.

Malou naději dostanou ve chvíli, kdy se jim do života vmísí dívka jménem Grace, která o sobě tvrdí, že je jejich ztracená Helena. Vše se zdá překvapivě až moc jednoduché, jenže radost náhle střídá strach a zoufalství. Simone, ač nevěří, stále v sobě malou dušičku naděje udržuje, ale vše s rozumem, jelikož se od mladé slečny dozvídá další a další útržky, které by mohli matku s údajnou dcerou opět rozdělit. 

Zprvu musím říci, že jsem od této knihy moc neočekávala, ovšem zvědavost mě přemohla a do čtení jsem se pustila. Jsem za to velmi ráda, jelikož příběh to je vzrušující a velmi čtivý. Autorka Kathryn Croftová píše velmi napínavým stylem. Přestože je obsah otřelý a připomínající jiné tituly, či filmy, nic nebrání čtenářům si příběh užít do sytosti. 

Může za to také ich forma, která se vždy čte lépe než pohled třetí osoby. Kapitoly jsou krátké a tak, jak ve většině jiných knihách, vždy zakončeny lehce překvapujícím scénářem. Do příběhu se nenásilně přimíchává vypravování dalšího aktéra, kterého autorka odhalí až na samotném konci. Tyto části lze lehce rozeznat, poněvadž jsou psány kurzívou.

Únos dítěte a jeho následné hledání střídající smrt, strach a smůlu zapříčiní, že kniha na čtenáře působí pochmurným a smutným dojmem. V titulu nenajdeme žádné světlé místo, poněvadž když už se v určitých chvílích blýská na lepší časy, autorka to opět zazdí v dobrém slova smyslu nějakou překvapivou peckou. 

Značnou část příběhu lze uhádnout, přesto se najdou místa, která překvapí i velmi sečtělého knižníhoTvář mojí dcery hodnotím spíše kladně. Jelikož příběh o Simone a její ztracené dceři se čtenáři nedostane z myšlenek ještě nějakou dobu po přečtení.
nadšence. Díky těmto nečekaným bombám titul

Vyprávění tématu, které se děje dnes a denně, je vždy dobrou volbou. Čtenáři se mohou vcítit do situací, které normálně nezažívají. Nelze se srovnávat s hlavními hrdiny, protože nikdy nikdo neví, jak on sám by se zachoval, přesto je velmi snadné se ocitnou na stejné vlně a to zásluhou dobře napsané historky a to titul Tvář mojí dcery určitě je.

Doporučení 4/5
Obálka 3/5


Recenze psána pro knižní portál Databazeknih.cz

Titul můžete zakoupit zde.


Žádné komentáře:

Okomentovat