«Projekt» Vražedně romantické léto s Jotou (4)

Máme pro vás další část letního projektu s nakladatelstvím Jota. Tentokrát je to rozhovor s velmi milou překladatelkou, která kromě Božského bastarda přeložila všechny knihy, jež Christině Laurenové u nakladatelství Jota vyšly. Květa Oakland (Kaláčková) nejen pilně zodpověděla všechny mé otázky, ale rozepsala se i o radostech a strastech, s nimiž se mohou překladatelé setkat.

TŘETÍ ČÁST

Všimla jsem si, že jste překládala i „Božskou“ sérii Christiny Laurenové, jak se Vám její knihy překládají? Používá nějaká slova nebo větná spojení, s nimiž si nevíte rady?

Ch. Laurenová píše poměrně nenáročnou angličtinou, takže z tohoto hlediska to mám celkem snadné. Nicméně vzhledem k tomu, že jsou si knížky napříč sériemi tematicky podobné, největším oříškem pro mě je najít vhodný styl češtiny, aby se od sebe postavy odlišovaly a nesplývaly.

Co se týká obtížných výrazů, jsou to hlavně výrazy pro erotiku. Angličtina s nimi pracuje úplně jinak, takže si musím dát pozor, aby český „ekvivalent“ nebyl příliš oplzlý nebo naopak jemný, což je někdy velmi ošemetné už jen proto, že to každý vnímáme úplně jinak.

A jak Vy sama její knihy hodnotíte? Já zatím četla jen Vášnivého svůdníka, takže série bohužel nemohu porovnat. Zdá se Vám, že je jedna série lepší než ta druhá, nebo mají obě své kouzlo?

 

Nedá se říct, že by knihy Ch. Laurenové byly můj šálek čaje, ale rozhodně je to příjemná oddechovka. Netroufám si hodnotit, která série je lepší, z překladatelského hlediska se spíš odlišují jednotlivé díly. Mně osobně ale víc baví charaktery ze série Vášnivý, připadají mi osobitější.

Ve Vášnivém svůdníkovi jsou občas některé výrazy trochu „peprnější“, já jsem celkem stydlivý typ. A co Vy? Červenáte se někdy? J

Při čtení mi „peprnější“ výrazy problém nedělají a při překladu je vnímám jako ostatní slova, takže ani tam mě neuvádí do rozpaků. Ale když občas zapátrám po inspiraci na internetu, nevěřili byste, na co všechno narazím. To se někdy i červenám J

A teď se podíváme na překladatelství obecně: je překladatelství Vaší vysněnou prací?

Moje cesta k překládání byla poměrně logickým krokem, protože jsem vždycky milovala angličtinu i češtinu a sama se věnuji psaní. Takže když přišla nabídka na překlad knížky, udělalo mi to velkou radost. Ale nemůžu říct, že by to byla moje vysněná práce – u překladu mi chybí kontakt s lidmi. V současné době učím angličtinu a mám spoustu dalších projektů a tahle kombinace mi naprosto vyhovuje.

Už se Vám stalo, že jste měla překládat knihu, jíž Vás nebavilo číst, a do jejího překladu jste se musela nutit?

Zatím jsem nepřeložila až tolik knih, takže ne, nestalo. Samozřejmě jsou pasáže, které mě nebaví číst ani překládat, ale naštěstí se vždycky vystřídají s těmi lepšími.

Volná otázka - pokud se chcete čtenářům svěřit o útrapách, jež čekají na překladatele, nebo pokud chcete svou práci nastínit, máte zde volné pole.

Čas od času se mě někdo z kamarádů, kteří umí anglicky, zeptá, jestli bych mu nemohla dohodit nějaký překlad. Vždycky se usměji a pokusím se mu vysvětlit, že jde mnohem víc o češtinu než o angličtinu. Vždycky jsem si myslela, že umím česky dobře, že nemám problém s větnou skladbou, a že poznám, co se říká a co ne. Omyl J S každou knížkou se učím a poznávám svůj mateřský jazyk ve všech jeho variantách, s rozdíly napříč generacemi i mezi jednotlivci.  Je to dobrodružství.