29. 7. 2014

Úryvkové úterý (24) - Démonolog

Podrobnosti o projektu ZDE




Kniha: Démonolog 
Autor: Andrew Pyper 
Série:
Rok vydání: 2012/2014 


Úryvek: Nepokouším se o útěk, nepokouším se volat polizia. Z nějakého důvodu jsem si jistý, že nejsem v momentálním fyzickém ohrožení, že jsem sem nebyl vylákán, abych byl připoután k židli. Jsem tady kvůli tomu muži přede mnou. On je ten „případ“. Ten jev. Stisknu tlačítko NATÁČET a dívám se hledáčkem kamery, zaostřuji ho na muže na židli. V rohu rámečku začínají digitální hodiny odměřovat čas filmového záznamu. Automatické zaměření se na chvíli rozostří, než se nastaví na jasné zobrazení muže. Ještě spí. Zkusím zoom. Přiblížím záběr, abych nezabíral podlahu a stěny. 1:24 Přiblížím ho ještě víc, takže rámeček je vyplněn horní částí jeho trupu a hlavou. 1:32 Najednou mu hlava poskočí vzhůru a odhodí mokré prameny vlasů z čela. Oči doširoka otevřené a lesklé vyčerpáním. Ať už odpočíval s bradou na hrudi sebedéle, oči neměl ani na chvíli zavřené. Vůbec nespal. Zírá přímo do objektivu kamery. A já ji nechávám zaměřenou na něj. Zaznamenávám, jak se jeho výraz posouvá od nejasných obav k poznání. Ne místnosti, ale mě. Tvář se mu roztřese v úsměvu jako při příchodu starého přítele. Jenže ten úsměv narůstá do přílišné šířky, rozevírá mu ústa, až se mu napíná kůže v koutcích a strhává staré strupy z doby, kdy tento trik naposledy zkusil. Ten úsměv mu obnažuje všechny zuby. Zavrčí. Bojuje s překážkami, které ho drží na místě. Trhá trupem na jednu stranu, pak na druhou, zkouší upevnění židle k podlaze. Šrouby se ani nehnou, ale prudkostí jeho pohybů se konstrukce celé místnosti rozvrže, lustr se mi rozkýve nad hlavou. O krok postoupím, pro případ, že by spadl. O krok blíž k němu. Chvilková pauza a pak proti mně jeho hlava učiní výpad. Napíná krk a ramena tak daleko, jak mu to řemeny dovolují. A dokonce dál. Tělo mu zpružní a vysouvá se dopředu o celé centimetry oproti tomu, co by mu podle mého názoru mohla přirozená délka jeho páteře dovolit. Ustoupím zpět do bezpečné vzdálenosti. Připadá mi, že natáčím minutu po minutě jeho záchvat. Řve. Od úst mu létá bílá pěna. Vycházejí z něj hlasy, vrčící, syčící. Je nepříčetný. Agresivní šílenec na vrcholu dlouhého záchvatu. Nebo se o tom alespoň sám sebe pokouším přesvědčit. Nezabírá to.

Str. 68 - 69

Žádné komentáře:

Okomentovat